Zatímco ve Windows Serveru 2008 R2 byly k dispozici pouze volby Core a Full GUI, mezi kterými bylo nutné volit jedině a pouze při instalaci OSE, ve Windows Serveru 2012 jsou již volby tři – Core, Minimal Server Interface a Full GUI. Navíc je možné mezi těmito volbami libovolně přecházet kdykoliv. Oblíbenou možností je tak nejdříve nahodit Full GUI, server kompletně nainstalovat a teprve na závěr přejít na Core edici.
DISM mi nepřirostl k srdci, proto se raději naučím PowerShell, ještě předtím krátké vysvětlení:
Server-Gui-Mgmt-Infra představuje Minimal Server Interface
Server-Gui-Shell je Full Server s GUI Více...
Zajímavý problém – jak rozšířit kapacitu iSCSI disku, který je založen na W2008R2 iSCSI Target serveru, když na tomto serveru není nainstalován Hyper-V Server? Nakonec jsem prošel těmito kroky:
- zastavit služby na serverech iSCSI iniciátorů, aby něco nelehlo natvrdo
- na iSCSI serveru zastavit službu WinTarget, neboli Microsoft iSCSI Software Target. Tento krok je nezbytně nutný, aby byly uvolněny VHD soubory, které představují konkrétní iSCSI disky.
- na nějakém Hyper-V Serveru (nejlépe takovém, který je na stejné gigabitové síti) si otevřít CMD jako admin a přimapovat si dočasně vzdálenou lokaci s VHD soubory, které přestavují iSCSI disky. Např. net use k: \\BackupServer\d$ /user:domain\administrator.
- Následně spustit Hyper-V Manager, v pravém sloupci zvolit Edit Disk… a zadat cestu ke vzdálenému VHD souboru, např. k:\BackupDisks\Server1Backup.VHD
- v dalších krocích zvolit Extend… a následně zadat cílovou velikost VHD souboru, neboli iSCSI disku. Spustí se proces rozšiřování VHD souboru, trvá to fakt hodně dlouho. Chce to vydržet, v žádném případě nepřerušovat.
- ukončit Hyper-V Manager (nutné, jinak je problém s následujícím bodem)
- odpojit vzdálený disk příkazem net use k: /del
- zopakovat případně kroky 3 až 7 pro další iSCSI disky
- na iSCSI serveru nastartovat službu WinTarget
- připojit se na servery s iSCSI iniciátory, zkontrolovat dostupnost iSCSI disku
- spustit na každém serveru s iSCSI iniciátory Disk Management a na dosud nezvětšeném logickém disku dát pravé tlačítko a Extend Volume…
- nastartovat služby zastavené v bodě 1.
Tím je rozšiřování iSCSI disku dokončeno. Jsem docela zvědav, jestli i W2012 iSCSI Target serveru došlo k nějaké změně, aby nebylo nutné tento obludný postup procházet.
Mnohokrát se mi stalo, že IISRESET skončil ztrátou konfigurace, kterou jsem těsně předtím upravoval. Dnes mi to už nedalo a tak jsem se, jako poslední možnost, podíval do nápovědy. A ejhle, ono v ní opravdu něco napsaného je 
V případě, že zadám pouze IISRESET /NOFORCE, dám sice příkaz k nenásilnému ukončení IIS služeb. Jenže to většinou končí těmito chybami:
Attempting stop...
Restart attempt failed.
The requested control is not valid for this service. (2147943452, 8007041c)
Attempting stop...
Stop attempt failed.
The service did not respond to the start or control request in a timely fashion.
(2147943453, 8007041d)
Zajímavým je nicméně parametr /TIMEOUT:x, kde x je počet sekund. V případě pokynu pro restart je to standardně hodnota 20 sekund, pokud má jít o zastavení služby, je standardně nastaveno 60 sekund.
Takže bezpečným příkazem by měla být tato konstrukce:
IISRESET /STOP /NOFORCE /TIMEOUT:120
Teprve po bezpečném zastavení, kdy mám jistotu, že bylo vše korektně uloženo, zadám
IISRESET /START
Nabil jsem si ústa s Windows Server 2008 R2 Core edicí, která byla nakonfigurována pro vzdálenou správu pomocí nástroje CoreConfig2. Při každém pokusu o připojení se objevila tato chyba: Více...
V případě, že na IIS serveru (pro zjednodušení uvažuji jednu NIC, jednu IP adresu, žádný Apache či jiný non-IIS HTTP server) změním adresu, je potřeba opravit i konfiguraci SSTP. Při prvním kliknutí na záložku Security (Zabezpečení) ve vlastnostech RRAS serveru dostanu toto chybové hlášení: Více...
V poslední době často používám pro nastavování práv ICACLS.EXE. Výhodou je dostupná historie spuštěných příkazů a hlavně snadný přenos do dokumentace. Měl jsem trochu chaos v definici rozsahu dědění mnou definovaných práv, dokud jsem nenašel tuhle stránku. Jelikož mají zrovna stránky, které obsahují velmi užitečné informace, tendenci jako na potvoru zmizet, tak si raději sem část informací přenesu.
Pokud chci přidat práva třeba aplikačnímu poolu, použiji konstrukci icacls c:\inetpub\webs\www.domena.cz /grant "IIS APPPOOL\DefaultAppPool":(OI)(CI)(RX) . Definici práv (poslední závorka) najdu v icacls /?, ale co znamenají ty zmatky předtím? Více...
Tenhle článek si chci uložit již dlouho – vždy, když to potřebuji, tak to vyhledám a vzápětí zapomenu. Teaming dvou a více síťovek lze nastavit v několika módech. Jednotlivé módy mají vliv na Fault Tolerance (odolnost proti výpadku jedné síťové karty), Link Aggregation (spojení několika síťovek do jedné “velké trubky”) a Load Balancing (rozklad příchozí/odchozí zátěže na několik síťovek). Je pravda, že ve Windows Serveru 2012 už Microsoft začlení teaming zase zpátky do OS, ale Windows 2008 Servery s námi ještě nějakou dobu budou, obdobně jako nyní firmy provozují ještě i Windows Server 2003. Více...
Po delší době jsem se musel vrtat v Active Directory Windows Serveru 2003, kde byly problémy s časem, virtualizací AD, neexistujícími AD řadiči, prázdnými AD sajtami. Tak si sem házím příkazy, které se mi hodily:
netdiag .exe /v >c:\temp\netdiag.log
dcdiag.exe /V /C /D /E >c:\temp\dcdiag.log
repadmin.exe /showrepl nazev_ad_serveru /verbose /all /intersite >c:\temp\repl.txt
dnslint /ad /s ip_adresa_ad_serveru /v
Problémů tam bylo požehnaně, největší špek ale spočíval u klientů – ve WXP s SP3, GPO a WMI filtry. O tom více v dalším příspěvku.
Minulý týden jsem byl konfrontován s vcelku zajímavým problémem – jak na Hyper-V serveru s Core edicí nastavit jednomu uživateli stále platné heslo. Přičemž nebylo možné využít admin tools z počítače s plným GUI rozhraním, protože na server byly otevřené pouze porty pro RDP. Více...
Teď jsem si tak ukázkově nabil ústa, že si to musím ihned poznamenat. I když na tohle bych asi jen tak nezapomněl. Už od dob NT4 má člověk zafixováno, že pokud zadá na jednu síťovou kartu vícero IP adres, pro odchozí provoz bude použita ta prvně zadaná, tj. ta, která se zobrazí v nastavení TCP/IP, kde volím mezi statickou a dynamickou (DHCP) adresou. Suverénně jsem tak dnes nakonfiguroval Windows 2008 Web Server R2 a zaboha jsem nemohl přijít na to, proč vše nefunguje tak, jak má. Velké překvapení nastalo po několika hodinách bádání – od dob Vist je vše jinak. Více...